Daniel Keyes
V době kdy jsme připravovali dramatizaci pan Daniel Keyes ještě žil. Souhlas k divadelní úpravě svého textu nám osobně poslal mailem. Ani kdyby nenapsal nikdy nic jiného než povídku Růže pro Algernon (Flowers for Algernon), o své místo v seznamu úspěšných spisovatelů by nepřišel. Jeho geniální sci-fi povídka vyšla poprvé roku 1959 a od té doby zanechává trvalou stopu v myslích čtenářů.
Leckomu vystydla nedotčená káva u které číst začal, někdo pak neusnul a několik dalších si dokonce řeklo, že se s pocity a otázkami, povídkou otevřenými, musí aktivně vyrovnat.
I učiněno mnoho lití, leč málo soch lepších na ně roztavených liter.
Možná také ve vás uvázl ten rafinovaně jednoduchý příběh, i ve školní čítance se s ním šlo potkat. Co vlastně způsobuje tolik vzrušení nad několika měsíci života zachycenými v deníku bezvýznamného idiota Charlieho?Jeho marná snaživost že vzbuzuje soucit? To jak ztratil štěstí ve stejném okamžiku kdy k němu přišel? Nenaplněný vztah se ženou?
Fatální úděl malé myší kamarádky? Posměch i závist lidí z fabriky? Nechtěné poznání lidského světa? Vidíte, stále otazníky. Stékají se jako kapky do louže, v jejímž mihotavém odrazu nás samých lze zahlédnout věčné otázky lidské existence.
Charlie objevil, že lidský mozek je malý vesmír. Ve svých možnostech a schopnostech je nám stejně darem jako prokletím. Objevit, jak s ním správně zacházet, mu však nezadržitelným časoběhem dopřáno nebylo. Jen uschlé růže položené na travnatý drn v parku připomínají, že Charlie Gordon řízením osudu vystoupil na chvíli o několik příček žebříku výše než my ostatní. Stihnul jen, říci nám co viděl. S tím musíme dál každý sám.
Občas bychom se však mohli sejít u divadelního představení. Vy se posadíte poněkud zvláštně dokola kolem scény a my se pokusíme v komorním prostředí sehrát vlastní dramatizaci povídky Růže pro Algernon tak, abyste mysleli, že dvě hodiny jsou vlastně málo a nenecháme vás na pokoji ani o přestávce.
Doslova na dosah vaší ruky se rozvine představení mnoha obrazů, atmosfér a originálních nápadů. Pokud na konci setřete slzičku dojetí, přestože jste se před tím několikrát zasmáli, tak se divadlo povedlo.
Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila diplom Michalu Hegerovi za režii inscenace hry Růže pro Algernon s přihlédnutím k dramatizaci a scénografii a diplom Milanu Ondruchovi za roli Charlie Gordona v této inscenaci.